Parvovirus u psů

Co je to psí parvovirus?

Psí parvovirus je vysoce nakažlivý a je způsoben extrémně odolným virem, který se nalézá ve vnějším prostředí. Způsobuje závažnou gastroenteritidu a často krvácivé komplikace.

Pokud se fena nakazí během březosti, virus nepříznivě ovlivní vývoj jejích plodů. Virus se nemůže replikovat sám, a proto toho musí použít jiné buňky, aby mu pomohly se množit. U mladých štěňátek kolonizuje psí parvovirus buňky trávicího traktu, protože se rychle obnovují.

Infekce psím parvovirem může být fatální a je to nemoc, která nadále nepříznivě ovlivňuje populaci štěňat.

Jaké jsou příznaky psího parvoviru?

Štěně nebo pes s infekcí psího parvoviru má řadu různých příznaků. Vždy byste měli dávat pozor na tyto známky onemocnění:

• Horečka
• Letargie
• Průjem (případně krvavý)
• Zvracení
• Dehydratace
• Těžká ztráta hmotnosti

Co způsobuje psí parvovirus?

Pes, který je infikován psím parvovirem, vylučuje velké množství viru trusem. Konkrétně 1 g výkalů může obsahovat až 1 milion infekčních dávek – to je za experimentálních podmínek dostatečné množství k infikování 1 milionu zvířat.

Virus může být přenášen jakýmkoliv člověkem, zvířetem nebo předmětem, který se dostane do kontaktu se stolicí infikovaného zvířete.

Odstranit choroboplodné zárodky z vnějšího prostředí, jako jsou chovatelská zařízení nebo prostory chovatelů štěňat, je velmi obtížné. Za určitých podmínek mohou choroboplodné zárodky zůstat infekční po dobu několika měsíců, dokonce i déle než rok.

Mohu štěně očkovat proti psímu parvoviru?

Infekci psím parvovirem lze předejít očkováním, proto je důležité, aby vaše štěně dostalo ve správném věku potřebné vakcíny.

Očkování je nejefektivnější, když se provádí v pevných termínech a s následným přeočkováním. U štěňat obvykle začíná program očkování ve věku od 6 do 8 týdnů, očkování proti parvoviru se provádí mezi sedmým až devátým týdnem věku.

Jak mám vědět, zda moje štěně potřebuje vakcínu?

Některé vakcíny jsou povinné, zatímco jiné se doporučují podle rizik, kterým vaše štěně čelí vzhledem k danému životnímu stylu a životnímu prostředí. Očkování proti psímu parvoviru je doporučené, takže vaše štěně dostane tuto injekci v souladu s dohodnutým očkovacím schématem. Vaše štěně by se nemělo socializovat s venkovními psy alespoň dva týdny po svém posledním očkování.

Poskytne očkování mému psovi vždy ochranu proti psímu parvoviru?

Všechny viry mutují. Některé se mění hodně, některé mírně a jiné prakticky vůbec.

Psí parvovirus je stabilní, což znamená, že vakcína zůstává stejná a není třeba ji upravovat.

Virus se od svého prvního výskytu v 70. letech vyvinul. Tento vývoj se však projevuje v drobných modifikacích na povrchu viru (kde působí imunitní systém, např. protilátky). Nemá tedy žádný vliv na ochranu poskytovanou očkováním, což znamená, že jednou očkované zvíře bude chráněno před všemi mutacemi viru.

Jak jinak se dá ještě zabránit tomu, aby mé štěně onemocnělo psím parvovirem?

Psí parvovirus je ve vnějším prostředí vysoce odolný. Vysoce rizikovým prostředím jsou chovatelská zařízení, což znamená, že by se štěňata měla poprvé očkovat ještě v prostorách chovatele. Lépe se tak zabrání šíření psí parvovirózy mezi vrhy.

Totéž platí pro psince, kde bude spolu ve stejném prostředí mnoho neznámých psů. V zájmu boje proti vypuknutí choroby uplatňují chovatelská zařízení přísná hygienická opatření, která zahrnují mimo jiné:

• Zajištění správné konstrukce budovy včetně:
• Zavedení principu dopředného toku – to znamená, že zavedení jednosměrné trasy ze sektoru se zvířaty s nejvyšším rizikem do sektoru se zvířaty s nejnižším rizikem
• Materiály chovatelského zařízení musí být odolné, nepropustné (v případě podlah neklouzavé), hladké, izolační, se snadnou demontáží i čištěním
• Rozdělení do sektorů – zvláštní oddělení pro březí, oddělení karantény a ošetřovna

Měla by být zavedena pravidla pro odpovídající čištění a dezinfekci.

Co dělat, když mám pocit, že moje štěně onemocnělo?

Pokud se začnou u vašeho štěněte projevovat některé z příznaků psí parvovirózy, měli byste se okamžitě poradit s veterinářem. Ten provede řadu fyzických vyšetření, biochemických testů a analýz moči, aby zjistil, zda je vaše štěně infikované, a doporučil nejlepší další postup.

Než si odeberete štěně, nebojte se zeptat chovatele, zda má zavedená odpovídající preventivní opatření. Máte-li jakékoli dotazy týkající se parvoviru, promluvte si s veterinářem, který vám bude schopen poradit o nemoci, její prevenci i její léčbě.